Jára Pospíšil
Historie psaná šelakem - Jára Pospíšil hvězdou nejen operety (Ultraphon 1930 - 1933)
Podobné tituly
Speciální podstránky
Informace o albu
Jára Pospíšil: Hvězdou nejen operety (Ultraphon 1930 - 1933)
Jihlavský rodák Jára Pospíšil (*1905) je nejen rekordmanem v počtu natočených gramodesek, kterých bylo více než šest stovek, ale patrně i v počtu veřejných vystoupení. Za téměř padesát let své aktivní umělecké činnosti totiž účinkoval na jevištích hudebních divadel a na různých estrádních pódiích ne méně než desetitisíckrát.
Svou uměleckou a životní dráhu popsal Jára Pospíšil dostatečně podrobně v knížce "Hvězdou operety". Připomeňme jen, že ke zpěvu přivedl mladého vyučeného drogistu jeho otec, sbormistr pěveckého sboru Hlahol v Čáslavi. Rodinný přítel Pospíšilů hudební skladatel J. B. Foerster tatínka v roce 1923 přemluvil, aby synka poslal ke zkouškám na státní konzervatoř v Praze. Zkoušky dopadly úspěšně a kariéra mladého tenoristy mohla nabrat obrátky: od roku 1927 již Jaroslav vystupoval na divadle a zpíval v čáslavském pěveckém sboru.
Dalším rodinným přítelem Pospíšilů byl vynikající muzikant, skladatel a schopný organizátor různých hudebních podniků John Gollwell (vlastním jménem Jan Borůvka). Ten v roce 1928 Jaroslava přivedl jako účinkujícího do studia tehdejšího Radiojournalu, v polovině roku 1929 mu zajistil nahrávání prvních gramodesek a následně jej angažoval jako prvního tenoristu do pěveckého kvarteta, které dostalo anglický název New Revellers (odkazující na tehdejší slavný vzor - americké pěvecké kvarteto The Revellers).
V březnu roku 1930 nazpíval Jára Pospíšil v Berlíně své první gramodesky pro tehdy ještě německou gramofonovou firmu Ultraphon, na nichž jej doprovodil německý studiový orchestr pod řízením kapelníka F. A. Tichého. V roce 1933, kdy tato gramofonová firma přešla do československého vlastnictví, se Pospíšil stal jejím firemním zpěvákem. Na etiketu Ultraphon natočil několik stovek snímků jak sólově, tak s řadou dalších zpěváků a zpěvaček, mezi něž patřili mimo jiné J. J. Libor, Antonín Holzinger, Karel Vacek, Oldřich Kovář, Mařenka Zieglerová, Zita Kabátová či Kamila Strnadová. Některé Pospíšilovy nahrávky vycházely i pod pseudonymem Jára Vít, nepochybně inspirovaným příjmením jeho první manželky Hany Vítové, s níž pro etiketu Ultraphon také nazpíval dvě dueta - valčík Jaroslava Ježka na slova Voskovce a Wericha "Římské lázně" a tango Karla Vacka "Marná láska".
Zajímavá je i skutečnost, že Jára Pospíšil se stal vůbec prvním českým zpěvákem, který se kdy objevil na televizní obrazovce. V roce 1935 totiž navštívil světovou výstavu v Bruselu, kde dostal možnost zazpívat si v televizním studiu, z něhož tehdy pokusně vysílala francouzská televize.
V roce 1968 byl Jára Pospíšil jmenován zasloužilým umělcem, o rok později odešel do důchodu, ale i poté ještě nahrával na gramodesky značky Panton. Zemřel v únoru roku 1979.
Vybral, sestavil a komentář napsal producent řady Historie psaná šelakem Gabriel Gössel
Diskuze k albu