Ferenc Futurista, vlastním jménem František Fiala, se narodil v roce 1891 - byl tedy stejný ročník jako jeho divadelní kolega a rival Vlasta Burian. Studoval sochařství u profesora Suchardy na pražské Akademii (jeho spolužákem tam byl mimo jiné pozdější loutkař Josef Skupa). Traduje se, že taškář Ferenc jednoho dne do vrcholu hlavy, kterou jako školní úkol modeloval v hlíně, nasázel zrna ovsa, kropil je, a když obilí vzrostlo, ukázal výsledek - hlavu s naježenými "vlasy" - Myslbekovi, který jej za tento kousek ze své třídy pochopitelně vykázal.
Jako excentrický komik začal Ferenc vystupovat už během studií po pražských hospodách. Seznámil se s členy tehdy začínajícího kabaretu Červená sedma a v roce 1915 ho do svého kabaretu angažoval Karel Hašler. Později Ferenc vystřídal celou řadu dalších kabaretů a divadel, včetně Rokoka, Osvobozeného divadla a Vinohradského divadla.
Své první gramofonové snímky Futurista natáčel v letech 1928-1930 v Berlíně na etikety Vox a Homocord. Šlo hlavně o vlastní kuplety a komické scény na hudbu svého nevlastního mladšího bratra Emana Fialy (ten ho v těchto nahrávkách často doprovázel na klavír) a na texty týmu Rohan, Tobis, Špilar, Mírovský a později též Jarky Mottla. Ve třicátých letech nahrával Ferenc pro československé gramofonové firmy Esta a Ultraphon. Na řadě snímků - byla jich celkem více než stovka - s ním účinkovali i jeho kolegové komici Jára Kohout a Vojta Merten.
Ferenc Futurista hrál v četných němých i zvukových filmech, někdy jen v epizodních rolích. I když na filmovém plátně často zpodobňoval opilce, v soukromém životě byl abstinentem, nekuřákem a pozorným manželem a otcem. Při vzpomínce na jeho život maně přicházejí na mysl slova jednoho kupletu z repertoáru tohoto skromného člověka a umělce: "Já se nikdy nikam netlačím, když vidím, že na to nestačím. Já se nikdy nikam nemačkám, já si nerad faldy pomačkám. Já se nikdy nikam nederu, já se na to…."
Tento drastický komik a muž mnoha tváří, ozdoba řady kabaretních a divadelních scén a protagonista četných filmů zemřel po dlouhé nemoci v červnu roku 1947.

Vybral, sestavil a komentář napsal producent řady Historie psaná šelakem Gabriel Gössel