Z komentáře k původnímu LP albu 1 15 0405 vydanému v Supraphonu v roce 1968 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:
...Naše album si ovšem pochopitelně klade poněkud odlišné a také omezenější cíle - totiž představit vám v jakési miniaturní zkratce umění československých jazzových klavíristů zhruba posledního desetiletí. Samotný výběr zastoupených interpretů slibuje, že album může být poměrně pestrým obrazem různorodých klavírních stylů, které přinesla historie moderního jazzu, jež byly akceptovány a místy i osobitě přetvářeny domácími interprety. Tvorba RUDOLFA ROKLA (nar.1941) navazuje v historickém ohledu na zakladatele naší moderní jazzové pianové školy Vladimíra Horčíka a Milana Poláka, přestože po stylistické stránce čerpá z poněkud odlišných koncepcí. Ve svém počátečním období vycházel Rokl z koncertantního pojetí reprezentovaného v USA např. Johnem A. Lewisem a Davidem W. Brubeckem..., později přesunul svůj zájem směrem k živelnějším a spontánnějším formám na způsob petersonovského mainstreamu, jehož je u nás čelným představitelem. Obdobně i KAREL RŮŽiČKA (nar. 1940) pochází z řad absolventů Státní konzervatoře, kteří se uplatnili v našich stěžejních jazzových formacích (nejdříve jako člen skupiny Ferdinanda Havlíka, později v orchestru Karla Krautgartnera a Jazzovém studiu Luďka Hulana). Svůj projev opírá o rozvinuté harmonické myšlení a vytříbený smysl pro rytmickou stránku, kteréžto dvě složky jej současně řadí mezi naše vůbec nejschopnější nejpohotovější klavírní doprovázeče na způsob ostřílených amerických sidemanů typu Hanka Jonese. Brněnský klavírista JOSEF BLAHA (nar.1940) je dosud naší hudební veřejnosti znám více jako orchestrální hráč Bromova bandu než sólový improvizátor. Vývoj jeho hry v posledním období dává tušit, že i v tomto směru může nalézt výraznější uplatnění současně s oceněním širším kádrem posluchačů. Také LUDĚK ŠVÁBENSKÝ (nar. 1974) pochází z nejmladší líhně brněnských jazzmenů, přestože v současnosti působí v pražském S+H Qartetu. Díky spolupráci s našimi předními hudebníky značně vypracoval a částečně i zaktualizoval svůj styl, jehož průvodními znaky jsou řetězová melodika a robustní zvuková sazba, využívající prakticky celého rozsahu klaviatury. Bratislavský pianista LADISLAV GERHARDT (nar. 1947) patří k elitě našich jazzových hudebníků, přestože se jazzem zabývá jen příležitostně a těžiště jeho dnešní práce je v oblasti pop music...disponuje rozsáhlými teoretickým znalostmi, nevšední hudební inteligencí a v neposlední řadě výjimečným smyslem pro progresivně orientovanou moderní jazzovou hudbu...v současnosti lze jeho vcelku už značně osobitě vyhraněný projev přirovnat k novodobému ohlasu hudebních idejí zemřelého klasika bopu Buda Powella. Nejmladší a zároveň i jeden z nejtalentovanějších čs. jazzových hudebníků JAN HAMMER, jr. (nar. 1948), má za sebou početnou řadu domácích i zahraničních úspěchů, korunovaných v posledních létech každoročním prvenstvím v kategorii svého nástroje v anketách časopisů Melodie a Jazz Bulletin. Po stylistické stránce prošel několikerým dílčím ovlivněním tvorbou špičkových amerických klavíristů od Wyntona Kellyho přes Billa Evanse až po současné tvůrčí zaujetí hrou Herbieho Hancocka a Paula Bleye....
Antonín Matzner