František Kreuzmann, Orchestr Polydoru
Historie psaná šelakem - Zpívající herec František Kreuzmann
Podobné tituly
Speciální podstránky
Informace o albu
František Kreuzmann (na etiketách gramodesek často též jako Kreutzmann, Kreuzman nebo Kreutzman) se narodil v roce 1895 do herecké rodiny. Otec Adolf Kreuzmann účinkoval například v zahajovacím před-stavení pražské smíchovské scény Aréna, jeho sestra Anna Kreuzmannová vystupovala po dlouhá léta po boku profesora Josefa Skupy v jeho Plzeňském loutkovém divadle - na řadě gramodesek s výstupy Spejbla a Hurvínka ji slyšíme jako Máničku. Herečkou se později stala i Františkova dcera Alena Kreuzmannová.
Svou hereckou dráhu zahájil František Kreuzmann v roce 1913 u divadelní společnosti A. Morávka, od roku 1919 působil v činoherním souboru Městského divadla v Plzni. V roce 1923 nastoupil do souboru Národniho divadla v Brně, odkud přešel v roce 1926 do činohry pražského Městského divadla na Královských Vinohradech. Od roku 1940 až do své smrti v roce 1960 působil v pražském Národním divadle.
Jako filmový herec se Kreuzmann poprvé objevil ještě v němém filmu v roce 1926 (drama "Román hloupého Honzy"), do roku 1945 pak účinkoval ve více než osmdesáti hraných filmech - jmenujme například tituly "Revizor" (1933), "Rozpustilá noc" (1934), "Panenství" (1937) či "Mlhy na blatech" (1943).
Podobně četné jsou gramofonové snímky, které po sobě zanechal tento bezpochyby pilný herec a zpěvák. Byly jich více než tři stovky - ty úplně první nazpíval bezprostředně po svém příchodu do Brna, tedy již v roce 1923. Tyto jeho rané nahrávky byly natáčeny ještě mechanickým způsobem ve Vídni na gramodesky značky Gramophone Record s vínově červenou etiketou. Nejvíce těchto nahrávek pocházelo z pera osvědčených domácích autorů Karla Hašlera, Johna Gollwella, Karla Ballinga či Rudy Juristy a reperto-árově se jednalo zpočátku hlavně o staropražské písničky a ozvěny šantánových popěvků provozovaných v době těsně před vznikem Československé republiky například v kabaretu Červená sedma.
Do počátku třicátých let vyšly Kreuzmannovi na značce Polydor více než dvě stovky snímků. Provázely ho na nich buď vojenská hudba brněnského kapelníka pěšího pluku č. 43 Františka Zity, anonymní rakouský Polydor-Jazz Orchestr či jazzový orchestr pod řízením kapelníka Miloše Smatka. Od roku 1926 byly tyto nahrávky pořizovány již elektrickým způsobem. Na poslední z nich Kreuzmann nazpíval také řadu šlágrů z prvních zvukových filmů.
Od roku 1928 natáčel Kreuzmann gramodesky i pro další německou firmu Homokord, která vedla český program již od roku 1908. Tyto nahrávky vznikaly v Berlíně za doprovodu orchestru Freda Birda pod řízením kapelníka Johna Gollwella. Některé z prvních Kreuzmannem zpívaných nahrávek pro tuto značku vycházely také na etiketě Rubinton, kterou si objednával největší pražský obchodník s gramodeskami Jan Kettner. O okolnostech vzniku těchto snímků se zmiňuje ve své autobiografii "Hvězdou operety" Jára Pospíšil, další z řady účastníků nahrávacích zájezdů do Berlína.
V roce 1930 natočil František Kreuzmann na značku Homocord také dvě písně z Weillovy a Brechtovy zpěvohry "Žebrácká opera", kterou měla na repertoáru jeho tehdejší domovská scéna, pražské Městské divadlo na Královských Vinohradech. Spolu s Libuší Freslovou nazpíval Pirátskou píseň, se Zdeňkem Štěpánkem Kanonýrskou píseň. Tyto snímky byly natočeny - spolu s dalšími písněmi z této zpěvohry - za doprovodu divadelního orchestru pod řízením kapelníka Erno Košťála. V témže roce natočil Kreuzmann pro Homocord ještě asi třicet dobových šlágrů, z toho dva pod pseudonymem Bedřich Křižík.
Od roku 1931 začal Kreuzmann - podobně jako řada dalších domácích zpěváků a komiků - nahrávat pro československou gramofonovou firmu Ultraphon a její vedlejší etikety Orchestrola a Ultraphonet. Své poslední snímky pro Ultraphon natočil v březnu roku 1933 - patřila mezi ně i úderná polka s názvem Když ti řeknu pojď sem - koukej, abys šla, která byla vydána pouze na levnější firemní značce Artona. Později již Kreuzmann žádné další snímky populárních písniček na gramodesky nenahrával.
Vybral, sestavil a komentář napsal producent řady Historie psaná šelakem Gabriel Gössel
Diskuze k albu