Různí interpreti
Pěvci brněnské opery
Podobné tituly
Informace o albu
Z komentáře k původnímu LP 8116 0481 vydanému Pantonem v roce 1984 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:
Stoleté jubileum stálého českého divadla v Brně, připadající na rok 1984, přináší i završení prvního století existence a vývoje brněnské opery, předního uměleckého souboru Státního divadla v Brně.
Hned druhým představením pravidelného divadelního provozu byla Smetanova Prodaná nevěsta, jejíž provedení zahájilo vlastní dějinný vývoj brněnského operního dění. Za sto let své existence si brněnská opera dokázala vypěstovat vedle české přední operní scény - Národního divadla pražského - svou osobitou dramaturgickou a interpretační tvářnost...
Sto let existence brněnské opery můžeme rozdělit do čtyř základních časových etap.
První období (1884-1919) jsou léta začátků pravidelného divadelního provozu, kdy ústav plnil především významné poslání národní a společenské. Repertoárově se opera soustředila především na díla českých autorů, soustavně však byl pěstován i slovanský operní repertoár a díla světové operní literatury...Z dirigentů jmenujme Karla Kovařovice, Františka Jílka, Josefa Winklera...
V druhém období (1919-1944) přešla opera do reprezentativní budovy divadla na hradbách a do Brna byl povolán dirigent František Neumann, jemuž byl svěřen úkol vybudovat stálý operní soubor. Pod jeho vedením byla brněnská opera vybudována jako ústav v pravém slova smyslu umělecký, který zaujal vedle Národního divadla první místo v ČSR a vzbudil i mezinárodní pozornost průbojnou dramaturgií, vysokou interpretační úrovní i úsilím v oblasti nových inscenačních postupů.
Nesmírnou pozornost na sebe soustředily premiéry Janáčkových oper Káťa Kabanová (1921), Příhody lišky Bystroušky (1924), Šárka (1925) a Věc Makropulos (1926)...
Třetí období (1945-1965) jsou léta prvního dvacetiletí v osvobozeném státě, kdy opera působí v nových podmínkách, které jí do té doby netušeným způsobem vytváří socialistická společnost. V čele souboru stojí krátce dirigent Antonín Balatka, po něm Zdeněk Chalabala a v r. 1952 přichází na celých dalších dvacet pět let František Jílek..
Čtvrté období zahajuje historické otevření nové divadelní budovy, pojmenované po L Janáčkovi, 2.10.1965. Nová divadelní budova přitahuje po řadu let zájemce o divadlo z celého kraje, operní soubor je na vrcholu svých interpretačních kvalit...
Operní soubor prožívá svůj "Zlatý věk"; má kvalitní soubor sólistů, vynikající pěvecký sbor a velmi dobrý orchestr...Dramaturgicky se umělecká činnost soustřeďuje na zájem o dílo L.Janáčka a B. Martinů...
...nebylo možno dát v tomto albu prostor všem pěvcům, kteří by si to svým významem pro brněnskou operu zasloužili.
Jubilejní album není však historickým dokumentem - chce být jen živým svědectvím mnohotvárné umělecké práce a vyspělé interpretační úrovně celého souboru na základě vybraných kvalitních nahrávek některých z jeho představitelů z uplynulých desetiletí.
Diskuze k albu