Břetislav Novotný, Pražský komorní orchestr
Mysliveček: Symfonie
Podobné tituly
Speciální podstránky
Informace o albu
Z komentáře k původnímu LP albu 1110 3036 vydanému Supraphonem v roce 1983, jež nyní vydáváme poprvé digitálně:
...Myslivečkovy první symfonie pocházejí ze začátku šedesátých let 18. století. …
Forma jednotlivých symfonií je třídílná. Po úvodní sonátové větě následuje zpravidla písňová volná část. Závěrečné věty mají tradičně taneční charakter a rychlý spád.
SINFONIA I. (D dur) je koncipována jako slavnostní entrée celého cyklu.
SINFONIA II. (G dur) má jistou rustikální náladu. Idylický výraz volné věty vystřídá finále s loveckou tematikou francouzské provenience.
SINFONIA III. (C dur) vyniká pregnantním členěním témat, jejichž kontrastní využití a dynamika jsou typickým znakem mannheimské školy.
SINFONIA IV. (F dur) zachovává v okrajových větách pastorální výraz. Subdominantní B dur tónina volné části byla podle estetiky Daniela Schubarta vhodná pro vyjádření naděje či lásky.
Závěrečné Presto se blíží musettě stylizací folklorních prvků, jako jsou dudácky lomené akordy, či "cifrování" melodie na bordunovou prodlevou.
SINFONIA V. (g moll) je vyvrcholením celého cyklu. Autor dosahuje dostatek emotivního účinu příkrými změnami harmonickými a synkopickým rytmem.
Líbeznou kantilénou Andante se připravuje radostný výraz triolového Presta.
SINFONIA VI. (D dur) Mysliveček ne náhodou orámoval svoji symfonickou řadu skladbami v D dur.
Tato tónina má v sobě něco jásavého, až triumfálního. Hlavní jubiloso symfonického epilogu je obsaženo až v závěrečné větě.
JOSEF MYSLIVEČEK (*9.3.1737 -†4.2.1781) projevil v těchto skladbách dostatek hudebního talentu, jehož zdokonalením dospěl až k světovým úspěchům zejména v oblasti hudebního dramatu a právem si zasloužil uznání i obdiv samotného W. A. Mozarta.
Diskuze k albu