Z malebných Jeseníků přichází beztížně další dávka syrové uhrančivosti skupiny Priessnitz. Pod názvem Beztíže se objevuje zřejmě definitivně poslední studiové album kultovních Priessnitz. Jedenáct nových písní v produkci Dušana Neuwertha a se skvělým zvukem díky masteringu Dana Václavka, skládala kapela "svobodně, beztížně" v prostředí rodného kraje. Slovy zpěváka a hlavní postavy Priessnitz Jaromíra Švejdíka se tak skupina vrací v kruhu na místo činu tam, kde to vše před téměř třiceti lety začalo. Priessnitz zároveň přiznávají, že by novinka zřejmě nikdy nevznikla, nebýt filmu Alois Nebel a následného - k překvapení samotné kapely - velmi úspěšného turné a vřelé zpětné vazby od fanoušků, včetně častých dotazů na nový materiál.
Ten dali Priessnitz dohromady během čtyř let a nahráli jej ve studiu SONO pod dohledem renomovaného producenta Dušana Neuwertha. Poslední fází pak bylo nahrání vokálů, aby bylo docíleno autenticity, vytvořili si Neuwerth se Švejdíkem na jedné chatě v Jesenických horách speciální domácí studio.
Album Beztíže je o určité cestě v kruhu, o pouti kapely, která spolu vydržela hodně dlouho, je trochu otlučená, ale taky poučená, dospělá. Priessnitz došli k cíli a necítí se se tolik svázaní ambicemi a očekáváním a mohou tak tvorbě přistupovat svobodně, beztížně. Sami pak charakterizují Beztíže jako album, které je asi nejvíc nějakou měrou ovlivněno blues nebo americkou lidovou hudbou, samozřejmě v trochu podivném vlastním podání. Nechybí silně osobní texty s odkazy na tajemná místa vzniku písniček, nezaměnitelný kytarový zvuk díky druhému zakládajícímu členovi Priessnitz Petru Kružíkovi a tentokrát se navíc dostává prostoru i emotivně znějící trumpetě.

Pokud to má být skutečně rozlučka za studiovou tvorbou, pak je to rozlučka opravdu ve velkém stylu - Priessnitz jsou na vrcholu!