Zdeněk Pulec a sedm trombonů
Mini Jazz Klub 20
Podobné tituly
Speciální podstránky
Informace o albu
Z obalu původní EP desky (33 0454): Podněty ke vzniku zajímavých skladeb, neběžných nástrojových kombinací či atraktivních nahrávek bývají v historii hudby leckdy kuriózní. Svým způsobem to platí i pro náš výběr snímků, pořízených v pražském rozhlase Studiovým orchestrem Pavla Vitocha. U jejich zrodu byla snaha uplatnit přiměřených způsobem mimořádné umění Zdeňka Pulce ve hře jak na tenorový, tak především na dnes už téměř nepoužívaný altový trombón, s nímž se ještě tu i tam setkáme v klasické barokní hudební literatuře. Výsledkem domluvy a následující spolupráce s aranžérem Jaroslavem Dřevikovským byly orchestrální úpravy swingově laděných skladeb pro středně velký soubor, v němž nad rytmickou skupinou hrají dvě čtyřčlenné trombónové sekce, psané buď samostatně proti sobě nebo paralelně nad sebou v jednom bloku. Zatímco pro živá vystoupení by v tomto případě bylo nutno použít osmi hudebníků, pro studiové nahrávky stačili čtyři kvalitní hráči a magnetofon pro playbackový záznam.
A právě díky Pulcovu ovládání altového trombónu, který se vyznačuje jasným tónem i onou potřebnou špičkou, jakou musí mít vedoucí hlas v sekci, a navíc se krásně barevně pojí s ostatními trombóny, bylo by možno projekt "kapely ze samých pozounů" uskutečnit. Na sestavě melodické sekce se podíleli ještě Ivan Matějíček a Miroslav Koželuh (tenorové trombóny) a basový trombonista Bedřich Beránek, jehož role oproti vedoucímu hlasu altového nástroje je právě opačná - musí totiž pro své tři spoluhráče zajišťovat to správné hluboké zakotvení každé fráze, každého akordu. Díky Beránkovým mimořádným technickým dispozicím byla i tato úloha vyřešena k plné spokojenosti jak zkušeného aranžéra Jaroslava Dřevikovského tak i dirigenta malého tělesa Pavla Vitocha, který jako dlouholetý jazzový trumpetista a trombonista(JOČR, orchestr Václava Hybše aj.) má především k žesťové orchestrální sestavě blízko.
I když role všech členů trombonové sekce je velice důležitá, přece jen ústřední osou nahrávek je Zdeněk Pulec, muzikant s potřebným vzděláním (absolvent pražské konzervatoře a AMU) a dlouholetou praxí v různých typech orchestrů počínaje tanečními a jazzovými (Z.Bartáka,V.Kloce,K.Vlacha,Pražského dixelandu, Reduty kvintetu, Točru, V.Hybše aj.) a konče komorními a symfonickými (už dvacet let je členem Symfonického orchestru Čs.rozhlasu, rok působil také v hamburském Státním operním a filharmonickém orchestru pod taktovkou Wolfganga Sawallische jako tzv. "sólový pozounista"). Snad každá koncertní skladba z oblasti hudby vážné, která byla u nás v posledních letech napsáno už od jeho vítězství v soutěži Pražského jara v roce 1962.
Muzikantským snem Zdeňka Pulce (nar.8.9.1936 v Praze) už asi zůstane účinkování ve velkém swingovém orchestru jako vedoucí trombónové sekce s možností uplatnit se také jako sólista. Tomuto přání do značné míry odpovídají i čtyři nahrávky, které jsme vybrali pro album Mini jazz klubu - s připomínkou, že obě použité melodické sekce jsou výhradně trombónové. Vedle původní Dřevikovského skladby Bobr, v níž Pulec hraje sólo na altový trombón, si můžete poslechnout také dvě typické "basieovky" - Quinciho Jonese Ptačí let (Whirly Bird) a Rodgersovu Bryčku zdobenou třásněmi (The Surrey With The Fringe On The Top), na nichž zazní Pulcova sóla na tenorový trombón a v závěru druhé skladby uslyšíme i basový trombón Bedřicha Beránka. Čtvrtý titul Trumpet Blues pochází z repertoáru Harryho Jamese a je převzat takřka v původní úpravě, jen v poněkud pomalejším tempu, což je s ohledem na menší pohyblivost trombónů ve srovnání s trumpetovou sekcí pochopitelné. Zdeněk Pulec hraje sólo na altový trombón.
(Sleeve-note Stanislav Titzl, 1978)
Diskuze k albu