Jaromír Hanzlík, Zuzana Stirská, Studiová skupina, Petr Hannig
Milenci
Podobné tituly
Informace o albu
Milenci 
(LP Supraphon 1 13 2265, 1978, Diskotéka Mladého světa)
Dlouho jsem měl v hlavě příběh dvojice kluka a holky, kteří se náhodně potkají v nočním vlaku. 
Psal jsem tehdy nějaké texty pro mladou, velmi talentovanou Zuzanu Stirskou (odmalička dětskou partnerkou Jiřího Suchého v Semaforu, 
pak dlouhá léta emigrace a vystupování po Evropě, dnes šéfová a sólistka sboru Gospel Time). Jako jejího klukovského partnera jsem si vysnil
už tehdy hereckou hvězdu -Jaromíra Hanzlíka. Dali jsme hlavy dohromady s mým tehdejším kolegou v časopise Mladý svět, dnes známým fejetonistou 
Rudolfem Křesťanem a mými tehdejšími kamarády skladateli, třicátníky Danielem Dobiášem a Petrem Hannigem. 
Nahrávka vznikala za hodně kuriózních okolností, vyžadujících velkou dávku improvizace. Natáčelo se v miniaturním studiu mluveného slova, 
s absolutně primitivním technickým vybavením nevhodným pro nic jiného, než pro jednoho, maximálně dva herce načítající text. 
My jsme do toho prostoru vmísili kromě dvojice hlavních protagonistů i kapelu, protože se muselo natočit vše "na první dobrou".
Poslední komplikace čekala při realizaci obalu na LP Milenci. Krásný decentní obal byl tehdejší výtvarnou komisí shledán jako příliš erotický 
a výtvarník musel odříznout část "dolních partií zad" částečně decentně obnažených milenců. 
Když si dneska desku s velikým odstupem pouštím, mám pocit, že se my tvůrci nemáme vůbec za co stydět.
Byl to na tehdejší dobu neobvyklý počin, způsobem vzniku hodně syrový, ale je z něj cítit civilní autenticita, občasné zajiskření a mladická touha obracet svět naruby.
A vy, daleko mladší, si desku pusťte jako pokus o dokument z konce sedmdesátých let 20. století a zkuste pochopit náš tehdejší pocit spiklenců,
kterým se do produkce monopolního vydavatele podařilo propašovat něco, co se jinak nikde "nepeklo".
Jan Krůta,
květen 2016
Diskuze k albu