Patnáct měsíců od úmrtí básníka, novináře a textaře Jana Schneidera vychází trojalbum Musím dál zpívat s průřezem jeho bohaté tvorby šedesátých let minulého století.
Schneiderovy písňové texty se staly neoddělitelnou součástí let "zlatých šedesátých". Mnohé však zůstaly dodnes, a tak si je zpívají i další generace. Kdo by neznal Oh, Baby, Baby; Magdalenu nebo Don, diri, don.
Jan Schneider měl štěstí na dobu i kamarády, jak nazýval své blízké kolegy. Byl u vzniku (nebo proměn) několika malých divadel, na počátku 60. let: Semaforu, Alfy v Plzni, Divadla Na zábradlí či Rokoka. Vytvořil autorskou dvojici s Jaroslavem Jakoubkem nebo o něco málo později s Bobanem Ondráčkem. Spolu s ním napsal a uvedl v život český muzikál Gentlemani.
Písně s texty Jana Schneidera získaly mnohá ocenění: zlaté a stříbrné Lyry v Bratislavě, stříbrný Klíč Intervize a další.
Po své emigraci do Německa na konci léta 1969 začal pracovat jako redaktor v Rádiu Svobodná Evropa. Díky tomu jeho hlas neutichl.
Hudební disky jsou rozděleny obsahově: První přináší známé písně, které dramaturgicky završují protestsongy typu Rekviem, Soud, Střílejte a Musím dál zpívat. Druhý disk se zaměřuje zejména na ukázky z muzikálů Gentlemani, Muž jménem La Mancha nebo West Side Story. Zároveň se tu objeví několik zcela neznámých písní, které nebyly dosud vydány. Závěrečný třetí disk přiblíží Jana Schneidera jako autora tzv. chuligánských veršů a v unikátním rozhovoru s Karlem Krylem hovoří o vzniku mnohých veršů a písňových textů, které následně zazní. Několik z nich opět ve své premiéře na audio nosiči (M. Kubišová, W. Matuška nebo V. Neckář).

Nahrávky tohoto výběru pocházejí z archivů Supraphonu, Českého rozhlasu Praha a Plzeň nebo soukromého archivu Divadla Alfa v Plzni.

Jan Schneider sice odešel, ale jeho texty i písně jsou tady dál a mnohé získávají znovu na aktuálnosti.