Různí interpreti
Historie psaná šelakem - Vojáčku můj aneb Smutné časy nastávajú, bude vojna...
Podobné tituly
Speciální podstránky
Informace o albu
Náměty všech písniček z tohoto výběru se sice točí kolem armády a vojáků, ale nejedná se ani tak o písničky vojenské, jako spíše o melodie, jejichž texty popisují přednosti vojenské služby i trampoty spojené s jejím vykonáváním.
Díky milosrdně selektivní paměti se ovšem někdejším absolventům vojenské služby přednostně vybavují jen různé taškařice a vzpomínky na vojenské lásky, markytánky a vojenské pány (které se většinou úspěšně dařilo přechytračit).
Ony smutné časy, jak je popisuje první písnička našeho výběru, proto ustupují nostalgickým vzpomínkám na rodinné příslušníky daleko doma či optimistickým plánům, co bude po návratu z vojny.
Laskaví posluchači ovšem vědí, že ve skutečnosti to bylo jinak.
Většina písniček z této sestavy byla natočena na šelakové gramodesky v meziválečné době. Výjimku tvoří pouze pět závěrečných melodií, u nichž se na chvíli zastavíme. Zpěvák František Krištof Veselý coby hrdina válečné romance
"Na stráži pod hviezdami" (track 22) posílá v rytmu slovenského tanga své milce pozdrav z dalekých ruských plání, tedy z "východného frontu". V následující písni (track 23) jen o tři roky později tentýž interpret popisuje - tentokrát v rytmu čardáše kombinovaného s kozáčkem - predalekou cestu, kterou se Koljuška musel probíjet, než dorazil do Bratislavy. Zdalipak během své pouti Kolja narazil také na onoho vojáčka na stráži?
Příběh o balíčku čokolády (track 24) popisuje situaci, kdy se koncem války od spojeneckých bombardovacích svazů občas některé z letadel prý oddělilo, aby na území protektorátu nadělilo čokoládu
(…posílám ti balíček čokolády, ať víš, jak se mám u armády…).
Značnou kuriozitu představuje srbská lidová píseň "Regiment po cesti" (track 25), kterou na dýchánku levicových intelektuálů a zároveň čerstvých funkcionářů komunistické vlády v roce 1948 nazpíval na gramodesku - patrně jako vzpomínku na dobu, kterou strávil koncem první světové války na srbské frontě - značně ovíněný spisovatel a novinář Karel Konrád.
Legraci k popukání o c. a k. kanonýru Prkýnkovi (track 26) natočil v roce 1904 na gramodesku plodný komik Heřman Zeffi.
Podobnou úroveň měly ovšem i desítky dalších kupletů na podobné téma, které v té době natáčeli snad všichni lidoví komici.
Závěrečnou píseň této sestavy přednáší Moravské pěvecké kvarteto ve složení bratři Šindlerové a bratři Axmanové. Na gramodesku byla natočena v roce 1913 - Rusové jsou v ní deklarováni ještě jako naši bratři (…všeci jsme Slovaňja…). Značnou záhadu zde ale představuje čtyřverší o "zármutcích" procházejících se po širých polích: "Kdož by zármutka nemiloval, keď je jak by ho vymaloval/červené tvářičky, bílé tělo, jako by z komína vyletělo".
Vybral, sestavil a komentář napsal producent řady Historie psaná šelakem Gabriel Gössel
Diskuze k albu