KAREL VLACH (*8.10.1911 – † 26.2. 1986). kapelník a dirigent, od jehož úmrtí uplyne letos 30 let; muzikant, jenž začínal v jím založeném amatérském souboru, jako saxofonista a jehož prvními fanoušky a věrnými posluchači byli pravidelní návštěvníci odpoledních čajů v Jednotě na Vinohradech, natočil za svůj život neuvěřitelný počet nahrávek (jenom Supraphon má ve svém archivu přes 2 500 skladeb s jeho orchestrem)
Takové množství skladeb, s tolika zpěváky, kteří u jeho orchestru začínali či v průběhu let spolupracovali (počínaje Arnoštem Kavkou, sestrami Allanovými, Inkou Zemánkovou, Richardem Adamem, Rudolfem Cortésem, přes Josefa Zímu, Milana Chladila, Yvettu Simonovou, Juditu Čeřovskou...konče Karlem Černochem, Evou Pilarovou, Helenou Vondráčkovou, .nelze všechny vyjmenovat) - takové množství skladeb může nahrát jen ten, kdo si vydobyl a po celou dobu své existence uhájil své místo na výsluní posluchačského zájmu a přízně, a stejně tak si musel získat i přízeň těch, kdo snímky vydávali či je hráli v mediích.
Tím hlavním trumfem byla jistě pracovitost, houževnatost, neobyčejná trpělivost a cílevědomá práce; zájem o vývoj celosvětových hudebních trendů, sledování nových interpretačních stylů a novinek. A v neposlední řadě i umění vybírat si mezi množstvím schopných spolupracovníků ty nejschopnější - ať už jde o aranžéry, instrumentalisty či zpěváky. Karel Vlach všechny tyto trumfy ve svých rukou měl - nejen (ale i) množství nahraných a vydaných titulů o tom svědčí.

Původní LP album DV 10149 vydal Supraphon v roce 1964 - album instrumentálek v podání Tanečního orchestru Karla Vlacha vychází poprvé digitálně