Ve třicátých letech minulého století byly v oblasti populární hudby velmi oblíbené tří až čtyřčlenné vokální skupiny - ze zahraničních jmenujme například americké The Revellers, Boswell Sisters či Andrew Sisters, z německých Comedian Harmonists či Schuricke-Trio. V Československu byly ve stejné době velice populární pěvecké soubory Melody Boys R. A. Dvorského, New Revellers Johna Gollwella či Sestry Allanovy Alfonse Jindry. Na gramodesky různých značek nahrávaly tehdy ještě soubory Bajo-Trio, Allo-Trio, Banjo-Trio, Ingriš Babies či Zdar Trojka.
Od roku 1941 začaly na gramodeskách značky Esta vycházet také nahrávky populárních písniček v podání trojice sester Skovajsových. Na rozdíl od drtivé většiny výše zmíněných seskupení šlo tentokrát o skutečné sourozence, sestry Slávku, Jiřinu a Ludmilu. S různými tanečními a dechovými orchestry účinkovaly od roku 1940, v roce 1941 nazpívaly svoji první gramodesku ještě jako bezejmenné doprovodné trio (track č. 13 "Pepita"). Jejich prvním samostatným snímkem byla o rok později nahrávka "Babiččin maršovský valčík". Do roku 1945 výlučně pro firmu Esta nazpívaly několik desítek písniček - kromě jediné nahrávky se studiovým orchestrem S. E. Nováčka ("Matka řeka") nazpívaly asi desítku tanečních skladeb se swingovým orchestrem Bobka Bryena. Na nahrávkách spíše dechovkového charakteru je doprovázel studiový orchestr firmy Esta řízený Slávou Machem či Lidový orchestr Václava Berky.
Tento výběr nahrávek Sester Skovajsových z let 1941-1945 přináší všechny jejich snímky tanečních písniček swingového charakteru, v nichž jejich vokální projev občas prozrazuje silnou inspiraci stylem zpěvu Sester Allanových, nahrávajících tehdy obdobný repertoár pro konkurenční gramofonovou firmu Ultraphon. Ve snímcích lidových polek a valčíků se značně naivistickými texty orientovanými spíše na venkovské publikum bohužel zpěv Sester Skovajsových někdy sklouzává až do sentimentální žvatlavosti.
Po roce 1945 nahrávaly Sestry Skovajsovy repertoár spíše lidového charakteru za doprovodu předních českých dechových orchestrů. Od šedesátých let minulého století vystupovaly v nočních podnicích, trvalejší angažmá měly ve vinárně pražského Slovanského domu. Umělecky činné zůstaly až do osmdesátých let minulého století.


Vybral, sestavil a komentář napsal producent řady Historie psaná šelakem Gabriel Gössel