Letošní dvojí výročí Jiřího Wabiho Ryvoly (1935-1995) jistě bylo impulsem k této kompilaci. Stejně důležitá však byla snaha znovu připomenout, jak podstatným způsobem ovlivnil celou naši trampskou a šířeji písničkářskou scénu. Tato retrospektiva obsahuje hlavně nahrávky, které pocházejí ze sólového alba Můj názor na věc z roku 1990. Kompilátor Pavel Víšek k nim přidal také skladby natočené po rozchodu Hoboes se skupinami Pacifik a Bárka či pod hlavičkou Wabi Ryvola a přátelé. Do celkového počtu devětadvaceti je doplňují Proklatá fordka, Hobo, Tereza i Hejno vran, jedna z písničkářových nejstarších skladeb vůbec. Výběr tak nabízí nahrávky zaznamenávající Ryvolovu autorskou potenci od počátku šedesátých do poloviny osmdesátých let, asi desetinu z jeho životní porce dvou set osmdesáti písniček.
Pečlivou práci se zvukem násobí booklet s textem Jiřího Černého a mile osobní vzpomínkou mladšího bratra Mirko Miki Ryvoly. Najdete tam mnoho postřehů, vítaně doplňujících poslech dávno zlidovělých songů, osvobodivších trampskou píseň z prvorepublikového sentimentu a otevírajících cestu třeba Wabimu Daňkovi, Pavlu Žalmanovi Lohonkovi nebo Janu Nedvědovi. K tomu, aby mohl psát takové pravdivě zemité, drsné i nostalgické písničky měl ovšem Ryvola potřebně odžito: vyloučení z gymnázia po únoru 1948, vojna u černých baronů, horník na dole Nosek, kotelna v motolské nemocnici i bohémský styl života.
Na titulní fotografii nového CD je Wabi Ryvola v té nejtypičtější podobě, tedy s nepříliš pěstěným plnovousem a džínovou kšiltovkou. Bez jakékoli snahy o stylizaci se stal symbolem. Bez velké mediální podpory, dost časté i u jeho stylových hudebních kolegů, proměnil šedesát let života a čtyřicet let skládání a hraní v nekonečno. Kousek z něj právě dostáváte.

Letokruhy: Dvacet devět sólo písní Wabiho Ryvoly!